Dnes se budeme věnovat chemickému složení kosmetických výrobků a podíváme se na zoubek ingrediencím v našich krášlidlech.

Umět „přečíst“ složení výrobku je základem úspěchu, protože pak snadno odhalíme, zda je přípravek pro nás vhodný a zda na něj nebudeme mít alergii dřív, než si jej koupíme. Mezinárodní značení tzv. INCI má svoje pravidla. Na prvním místě stojí to, čeho bývá ve výrobku nejvíce, zpravidla je to aqua, neboli voda. Může jít o demineralizovanou vodu nebo naopak léčivou vodu ze speciálního pramene, který je kontrolovaný a většinou působí blahodárně na plať (jedná se například o značky Avene nebo La Roche Posay z lékárny). Na posledních místech bývají konzervanty (citric acid, a tzv. parabeny) a parfémy (lepší jsou samozřejmě ty, které pocházejí z přírodních zdrojů, převážně z esenciálních olejů, ale mohou také vyvolat alergie).

Na druhém místě se často objevuje slovo paraffinum liquidum nebo mineral oil, což je totéž a znamená to olej z ropy, viskózní látku, která je však zcela bez léčivých vlastností (vitamínů), navíc může ucpat póry, ale dobře uchovává vlhkost v pokožce. Na druhém místě bývají i silikony (npř. dimethicone), které také mohou cpávat póry, ale nepůsobí tak „těžce“ jako minerální olej. V lepším případě je základem krému třeba jojobový olej (jojoba oil) nebo bambucké máslo (shea butter/butyrospermum parkii), případně jiné látky přírodního původu. Takovýto základ najedeme především v řadách bio a „skoro“ bio kosmetiky.

Pokud se jedná o čistící přípravek, nejčastěji se setkáme s tenzidem sodium laureth sulfate, který však řadě lidí vysušuje pokožku, neboť ji odmašťuje. Ještě nebezpečnější je sodium lauryl sulfate, který je velmi nešetrný a dermatologové jej nezřídka přirovnávají k pracímu prášku. Tento tenzid se často nachází v zubních pastách a odličovacích přípravcích typu „3 v 1“ nebo „2 v 1“.

V šamponech je nežádoucí výše zmíněný sodium lauryl sulfate a také přílišné množství silikonů, které by vlasy zatížily. Méně silikonů a šetrné tenzidy jsou výhodou bio-kosmetiky, která rovněž nesmí obsahovat žádné ropné deriváty (minerální oleje) a všechny složky výrobku pochází z kvalitních zdrojů.

Nežádoucím jevem jsou také „PEGy“, což jsou chemikálie napomáhající vstřebávání přípravku nebo pěnění apod., mohou však narušovat ochrannou vrstvu pokožky. Biokosmetika by je rozhodně neměla v žádném případě obsahovat.

Přírodní kosmetika však často obsahuje velké množství alkoholu, stejně jako i „nepřírodní“ pleťové vody. Alkohol je sice dobrý konzervant a anibakteriální činidlo, nicméně nešetrně odmašťuje a doslova zraňuje pokožku tím, že ji zbavuje její přirozené ochranné bariéry. Není však alkohol jako alkohol a velmi záleží na tom, kolik procent je ho v přípravku obsaženo. Pokud je v pleťové vodě přes 30% alkoholu, doporučuji ji používat pouze opatrně a lokálně, nikdy vatovým tamponem nedřít pokožku. Mohla by zarudnout a objevit se vyrážka.

Některé přírodní oleje jsou prospěšné, snadno se vstřebávají a  vyživují pleť. Pokud na ně nejste alergičtí, vyhledávejte přípravky s co největším množstvím kvalitních přírodních složek.

Ovocné kyseliny (AHA, BHA) obsažené v kosmetice (Gluconolactone, glycolic acid) by se měly používat pouze na noc, neboť zvyšují citlivost pleti vůči sluníčku.

Nejúčinnějšími hydratačními činidly jsou glycerin, kys. hyaluronová, urea, capric triglyceride, lactic acid, kys. glykolová, lanolin, atd.