Nechápu, kdo překládá názvy a návody kosmetických výrobků. Občas rozum zůstává stát nad všemi těmi podivnými „pudry“ (čímž se myslí vše od očních stínů po make-upy) a „čistícími pleťovými vodami“ (tak bývá označováno leccos, ale ve skutečnosti je to nespojitelná kombinace).

Mám před sebou reklamní plakát propagující make-up Dior Nude, který by se měl v těchto dnech objevit v našich parfumeriích. Anglicky je psáno „hydrating foundations“, což znamená „hydratační make-upy“, ovšem český překlad z minerálního make-upu udělal obyčejný pudr. Český trh ještě není úplně zvyklý na pudrové make-upy a tím spíše bude zákazník zmaten, když zjistí, že tento „sypký pudr“ (tak je označen v českém překladu) je ve skutečnosti pěkně krycí!

Ve všelijakých „vodách“ překladatelé také tápou. Jednou napíšou „pleťová voda“, pak zase „tonikum“, potom „čistící pleťová voda“, „roztok“, „lotion“ a dokonce „emulze“! Za pleťovou vodu bychom měli označovat přípravek, který slouží k ošetření pleti mezi čištěním a krémováním, tonikum je v podstatě synonymum, ale někteří ho chápou jako výraz pro alkoholovou pleťovou vodu. „Čistící pleťová voda“ je napsáno na novém přípravku od Nivey, který v angličtině zní „tonic“… Za roztok bývá označován „micerální roztok“, tedy speciální směs na očistu pleti, nebo „jarischův roztok“, což je obdoba pleťové vody, která se prodává v lékárnách. „Lotion“ je anglický název, který je ale nešikovný proto, že se používá jak pro pleťové vody, tak pro mléka, ale i pro různé odličovače atd., použití slova „emulze“ pro pleťovou vodu je dosti nešťastný.

Běžně se také setkávám s naprosto nepochopitelnými „štětci na make-up“, které jsou však primárně určeny na sypký pudr. Občas bývá k mání také „parfém“, ze kterého se vyklube „toaletní voda“, pěna na holení coby pěna po holení. Oční krémy zase mívají pojmenovaní jako „na oční okolí“, „na víčka“, „na oční vrásky“ atp.

A co jsou to ty balzámy, krémy, fluidy, emulze, gel-krémy a podobně? Každý výrobce sám určuje, jak produkt pojmenuje, takže se můžete nezřídka setkat s velice tekutými krémy a hutnými fluidy, přestože by tomu mělo být naopak.

Trochu komické jsou české kosmetické firmy, které pojmenovávají své výrobky anglicky, nebo na ně lepí nálepky „new“ místo „novinka“, což vychází z marketingové politiky, Češky totiž bohužel důvěřují více dražším zahraničním značkám, i když je rozdíl mezi výrobky opravdu jen v ceně. Ve východní Evropě například existuje řada značek, které vyrábí hodnotné a výborné kosmetické přípravky, které si můžete koupit už řádově za dvacet, třicet korun, k nám se nic takového ani nedováží, s výjimko velice malé nabídky polské kosmetiky, například „ziaja“.

Pokud je instrukce k výrobku napsaná kromě češtiny ještě v jiném jazyce, který ovládáte, doporučuji si přečíst komentář i v tomto jazyce, protože kolikrát se dozvíte nějaký detail, který na české etiketě chybí a často se jedná o poměrně důležité informace, například jakými pohyby se má přípravek aplikovat, zda se smývá nebo ne atd.

Autor:Marie Michlová